Autor:
jj ,
posláno: 7.9.2009 12:04:01,
z adresy: 206.205.112.34
„Ta argumentace o konvergenci a vytvoření návyků u všech běžců by mohla platit za předpokladu stejných fyzických dispozic a v daném okamžiku i shodného fyzického stavu srovnávaných běžců, což naštěstí není skoro nikdy pravda.“
Zde je to ovlivněno úrovní závodníků, o které se bavíme. Pokud se bavíme o českém OB, kde jsou relativně velké rozdíly v oněch „fyzických dispozicích a stavu pro daný okamžik“, pak určitě bude stále volba postupu přetrvávat (i když si zde dovolím zmínit, že díky klesající fyzické připravenosti běžců bude čím dál více běžců inklinovat k obíhačkám mimo terén, pro ušetření sil – terén vysiluje více – což bude paradoxně přesně opačný trend než u „profi“ sportovců).
Naopak pokud se bavíme o závodech na světové úrovni, pak bych řekl, že důležitost volby postupu se zmenšuje, jelikož zde ony fyzické předpoklady konvergují u jednotlivých závodníků díky čím dál častější profesionalizaci či pseudoprofesionalizaci (státní prostředky) sportovců. Děje se tak ve všech sportech a u vytrvalostních je to ještě silnější než u herních sportů.
„Ostatně proč ještě nezanikly šachy?“
To je myslím úplně přesná paralela. Šachy sice ještě nejsou vyřešeny, ale blíží se k tomu velmi rychle. A to je na každý tah několikanásobně více variant než u OB voleb trasy na jednu variantu.
Určitá zahajení se v šachách již nehrají, protože byly propočteny jako horší (a tak je používají jen horší hráči, co nejsou dostatečně seznámeni s šachovou teorií) a stejně tak i u OB by se určitá volba postupu nebrala do úvahy, pokud by závody stále ještě neběhali nedostatečně připravení běžci.
Zkráceně řečeno: na elitní úrovni již VOLBA postupu nehraje velkou roli (a do budoucna se to bude ještě zmenšovat s rostoucí konvergencí ve fyzické a technické připravenosti běžců). Co zůstává je správná realizace, která u určitého typu dlouhých postupů může být zcela unikátní oproti realizacím middle postupu. Tedy na MS 2015-20 poběží dle mě prvních 5 závodníků zcela stejnou trasu závodu, a pokud to tak nebude, pak to je čistě jen z důvodu toho, že varianty byly buď vyrovnané a běžci to poznali či byly papírově vyrovnané, tedy horší a lepší variantu nešlo určit ex ante, ale až ex post (ať to zní odborněji), v závislosti na tom, jaké různé jiné faktory (nepřesnost v mapě, díky generalizaci špatně odhadnutelné některé parametry zvolené trasy apod. ) vstoupily do hry při realizaci jednotlivých postupů.
Nyní si dávám diskuzní pauzu, díky za zajímavé komentáře.
>Chápu že v tomto cítíš argumenty, které si nenecháš vyvrátit, ale opomíjíš jednu zásadní skutečnost: nejsme klonovaní. Ta argumentace o konvergenci a vytvoření návyků u všech běžců by mohla platit za předpokladu stejných fyzických dispozic a v daném okamžiku i shodného fyzického stavu srovnávaných běžců, což naštěstí není skoro nikdy pravda. Zkus někde v nějaké databázi vyhrabat postupy z mistráků na klasice devadesátých let a postupy Ropka s Prokešem - jeden lepší atlet, druhý bušič a vrchař. Stejný postup mohl Ropák obíhat po cestě, Prokšík jít přímo a pro oba to byla dobrá volba - ne proti soupeři, ale ve srovnání s druhou variantou pro svou osobu. A to zatím hovořím jen o rozdílných dispozicích různých závodníků, ale stejně tak spolurozhoduje i aktuální fyzický stav v průběhu závodu - tentýž závodník může jít po startu "plný sil" přímo hore dole, zatímco v závěru klasiky lépe udrží tempo při obíhačce a taky to může být v obou případech lepší volba (i když ti to v případě téhož závodníka na témže postupu může přijít absurdní). Plus připočti vnější podmínky, které jsou také pokaždé jiné a i ony mají vliv na výhodnost zvoleného postupu - zeptej se Olafa, zda by svůj slavný postup v Třebíči "po zadku se skály" zvolil i v odpoledním slejváku (jasně, toto je odbočka ke sprintu, ale mluvím teď o volbách jako takových). Takže nějaká "nejlepší varianta", která se dá vyspekulovat na papíře, je teoreticky pěkná, ale v praxi se připojuje tolik jiných faktorů a k nim ještě hlava člověka, který není stroj a v každém okamžiku je v trochu jiném rozpoložení a může jinak reagovat, že tvé úvahy jsou naštěstí mimo realitu. Takže ať žije klasika stokrát jinak. :o)
>P.S. Ostatně proč ještě nezanikly šachy? Tam přece musí být možné si nastudovat celou databázi historických partií a velmistři mají vedle své hlavy týmy analytiků, tak proč ještě nahrajou všichni to samé? Vždyť při sezení na židli nerozhodují ani běžecké rozdíly...
>
>>sice dostanu opět vynadáno, že reaguji sám na sebe, ale nedá mi to, jelikož je nutné doplnění
>>
>>"Krom toho díky neustále se zlepšujícím orientačním schopnostem běžců (díky jednodušším možostem tréninku - více možností cestovat apod.) dochází ke konvergenci postupů jednotlivých závodníků"
>>
>>- z toho mi vyplývá, že je vůbec s podivem, že něco takového jako volba postupu ještě vůbec existuje. S rozšířením internetu (a tedy možností se dostat k více mapám s postupy než v minulosti a větší možností vytvoření si databáze postupů než v minulosti) a s rostoucí možností soustředění po rlzných krajích by se postupně měly vytvořit stejné - o postupu rozhodující - návyky u všech běžců a až tato situace nastane, budou pouze 3 varianty:
>>
>>a) všechny volby postupu jsou časově stejné a běžci budou vědět, že to je v podstatě jedno, kudy běží (to bych řekl, že je částečně osud mnoha českých klasik)
>>
>>b) jeden postup je jasně lepší a všichni to poznají
>>
>>c) postupy nejsou časově shodné, ale nelze to z mapy poznat, ať již z důvodu příliš velké generalizace map či z důvodu "vizuálních chytáků" (napadají mě 2 postupy z nedávné doby, sic tedy ze sprintu ale přece - postup na Advantě na 1 kontrolu,, postup na MS na 2. kontrolu)
>>
>>zde bych řekl, že by to mohly být příklady toho, že člověk není schopen v určitých OB situacích udělat správné rozhodnutí, protože nemá na takové rozhodnutí dost informací, a tak se volby postupů pohybují v rámci "vizuálních hříček" s obrovskou rolí náhody
>>
>>
>>To opět mluví proti klasice (a volbě "správných" postupů) jako hlavní disciplíně OB, náhoda ve sportu by měla být co nejvíce eliminována.
>>
>>
>>
>>
>>>"Proč by na klasice nemohly být techničtější pasáže?!"
>>>
>>>oni tam i dle definice disciplíny LONG podle IOF být mají, i když proti nim dle mě mluví pro detailnější pasáže nevhodné měřítko 1:15000
>>>
>>>
>>>pokud si udělám přímku a na jeden konec napíšu LONG a na druhý konec MIDDLE, pak je evidentní, že zatímco 70. - 80. léta se stavbou trati pohybovala řekněme někde kolem 90% klasika, 10% middle, nyní se vývoj posunuje přesně na opačný pól (viz letošní trať na MS, kde dle mě jen 2 postupy - a to díky délce - nemůžou být na middlu)
>>>
>>>
>>>Co mi z toho plyne ?
>>>middle je mnohem univerzálnější disciplína, ryze klasických postupů je jak šafránu a z klasiky tak zbývá jen ona "vytrvalecká složka" výkonu.
>>>
>>>Krom toho díky neustále se zlepšujícím orientačním schopnostem běžců (díky jednodušším možostem tréninku - více možností cestovat apod.) dochází ke konvergenci postupů jednotlivých závodníků a do budoucna bude o výsledku na klasice rozhodovat již jen běh a partie z middlu - úspěšná či neúspěšná dohledávka
>>>
>>>
>>>
>>>
>>>>
letos trať technickou náročností spíše připomínala middle – spousta postupů přímo se spíše náročnými dohledávkami v detailech. - to je další myšlenkový stereotyp. Proč by na klasice nemohly být techničtější pasáže?! Před takovými 15 lety by takto nikoho nenapadlo vůbec o klasice uvažovat. Kdyby tam nebyl pitomej motýl a diváckej pytlík, tak tam bylo naprosto klasickejch 26 kontrol. Ano motýl a divácký pytlík se musí z principu stavět stejně pro middle, štafety či klasiku.
>>>
>>
>