Autor:
Jiří Jansa ,
posláno: 26.8.2009 20:00:12,
z adresy: 88.198.6.155
„... pak mi ale řekni, proč právě Gueorgiou běhá v posledních letech na vrcholné úrovni i klasiky a zvlášť po letošku je hrdý na to, že už není jen mistrem krátkých tratí?“
Já ho osobně neznám, ale řekl bych, že je letos hrdý proto, že umlčel „věčné chlapáky“ posmívající se, že nemá medaili z MS z opravdové disciplíny – klasiky (i když tuším, že v roce 2003 vyhrál mistrovství Finska na klasice ve velmi těžkém terénu (jak technicky tak fyzicky), že jakékoli dokazování bylo zbytečné).
Apropos - letos trať technickou náročností spíše připomínala middle – spousta postupů přímo se spíše náročnými dohledávkami v detailech. Obecně tomu napovídá i počet kontrol, který na této trati neustále roste.
>>Tvůj příspěvek pak chápu jako upozornění na to, že individuální preference jsou různé a že pro někoho ten pravý zážitek může začít až po oněch 60 minutách běhu.
>>
>>Z metodologického hlediska bychom pak mohli rozlišit dva druhy okouzlení orientačním během -
>>
>>1) zarputilost v dlouhém boji s terénem (ze světových běžců mě jako průkopník napadá Kent Olsson či Jan Fjarestad)
>>
>>2) obrovskou technickou vyspělost (OB se důrazem na technickou stránku věci pak více podobá šachům či skokům do výšky než vytrvalostním disciplínám), z běžců pak jasný příklad - Gueorgiou
>>
>>osobně mám pocit, že ač jsou oba pohledy na věc rovny, ten první je na ústupu.
>>
>... pak mi ale řekni, proč právě Gueorgiou běhá v posledních letech na vrcholné úrovni i klasiky a zvlášť po letošku je hrdý na to, že už není jen mistrem krátkých tratí?
