Autor:
Jiří Jansa ,
posláno: 26.8.2009 9:04:02,
z adresy: 79.136.30.69
Pěkné Prázdniny jsem strávil nejen závodně, ale i pracovně. Sbíral jsem namlich další ohlasy na soutěže. Jelikož se zde opakovali myšlenkové stereotypy, které považuji za chybné, bude lepší, když se k nim vrátíme.
1) pro porovnávání závodníků je lepší přímý souboj než nějaké žebříčky
- osobně jsem byl dříve stoupencem stejné myšlenkové školy, ale po všech diskuzích jsem změnil názor. Jednozávodové porovnávání je - narozdíl např. od atletiky - pro OB zcela nevhodné. Jednozávodové mítinky typu MS či MČR tak nedávají -jako samostatné sportovní podniky - větší smysl a doufám, že se postupně přemění v série závodů, přesně tak, jak radí selský rozum.
je k tomu hned několik důvodů:
a) stupeň generalizace map je i u 1:5000 natolik velký, že je třeba vliv náhody rozložit mezi závodníky -> čím více závodů, tím více závodníků zasaženo mapařskou chybou
b) obecně je nutné porovnávat orientaci a běžeckou připravenost v různých terénech, jednozávodový formát akorát vede k přehršle speciální přípravy (viz článek v časopise OB o přípravách rep. týmu na MS v Olomouci).
2) vícedenní závody jsou pro mě přípravou a tak mi rozdávání rankingových bodů z nich přijde zbytečné
zde jde opět o velký omyl, který souvisí s onou výsledkovou onanií (tedy podstatných je pár závodů, zbytek o nic nejde). „Podstatných“ (tedy národní závody a MČR) OB závodů je obecně málo, přitom OB je sport vhodný k neustálému závodění (na rozdíl od atletiky, kde si myslím, že každý týden si dát závodních 5000m nebaví ani ty největší nadšence). Co to částečně brzdí je ona skladba disciplín – klasická trať je na každovíkendové vrcholové či výkonnostní závodění nevhodná, jelikož je příliš dlouhá – a závodů ve sprintech a na middlu (či na střední trati do 50ti minut) je stále ještě v porovnání s klasikou málo.
Jinak řečeno, je nejvyšší čas, aby závodníci začli požitek z OB poměřovat romanticky - intenzitou, nikoli inženýrsky - stráveným časem.
Pak již rozvoji krátkých disciplín nebude bránit zhola nic.
3) klasiku nám neruš
Klasiku bych zrušil rád, ale nejprve ji ještě zkusím pro sebe zachránit – navrhnout přesunutí do noci - kdy tato disciplína má co nabídnout – delší postup po cestě tolik nevadí,, díky reflexním páskům rozhoduje hrubá orientace a volba postupu, nikoli (na 15 obvykle nečitelná) dohledávka,, atd. atd.
Teoreticky by obliba nočních nyní měla růst, jelikož čelovky se v porovnání s kupní silou obyvatelstva velmi zlevnily a tak většímu rozvoji brání již jen málo závodů, strach a startovné s náklady na dopravu (které jsou větší, jelikož závodů je málo a tak člověk musí dále cestovat).
OB čekají hubená léta, trendy poklesů výkonnosti (vždyť jen stačí porovnat výkonnost 100. muže rankingu před 10 lety a nyní) a počty odběhaných závodů na jednotlivce se řítí dolů.
Obrázky pár běžců v časopisech s tím neudělají zhola nic, každá revoluce musí jít odspodu !!
