10MILA (30.04.2011)

Danáč: "Půl minuty před tebou vystartoval ambiciózní borec, kterýmu to první úsek podělal a bude to chtít stáhnout! Zkus ho doběhnout a zakousni se mu do zadku!"
Nakopávám tedy forsáž a frajera dotahuji na první kontrole. Hned za jedničkou přichází lekce švédštiny. "Fan, vilka är vi? Vi knullade!" Začíná mi docházet, že tu něco nehraje... Jak se tak na borce koukám, tak ti v duchu říkám, že bych se s ním nechtěl hádat o to, kdo z nás dvou bude mýt nádobí. Pára se mu valí z uší a kroutí volantem jak Michael Schumacher ve svých nejlepších letech. Upsss… chybka na dvojku zrovna nepotěší! Chvíli na to se vzpamatováváme, zase roztáčím kopyta naplno a přitom setřásáváme dva přebytečné kusy naší čtyřčlenné skupinky. Fyzicky si celkem věřím a i přes drobné úvodní zaváhání i nadále věřím svému vodiči. Najednou přichází 5. kontrola a těsně u lampiónu Švéďákovi uklouzává na plotně noha a jak to tak vyrovnává, tak se mu nestíhám vyhnout a vráží mi loket přímo do nosu. Vyhrkávají mi slzy do očí a najednou cítím, jak mi z nosu cosi kape. Chvíli jen stojím na místě a mám jen mžitky před očima. "Tohle se mi stalo při fotbale snad stokrát. Dej tomu pár vteřin a za chvíli se opět rozmrkáš," říkám si v duchu a snažím se zůstat v pohodě. "Stejně je to parchant! Mohl aspoň zabučet na omluvenou…" Dívám se na buzolu a volným krokem pochoduji vstříc další kontrole. Pomalu se oklepávám a přitom mě dojíždí skupinka, které jsme před chvílí cukli. Borec s ostrými lokty je v nedohlednu. Pokračuji tedy s výše zmíněnou skupinkou dál. Na občerstvovačce se mě nějakej vestičkář ptá, jestli jsem oukej. „Yeah, this is just ketchup,“ odpovídám mu s úsměvem na tváři a přitom si oplachuji nos jonťákem… Ta má skupinka nejde sice úplně špatně, ale běží dost pomalu. Spíš mi to připomíná nějakou skupinovou vytrvalost, než 10MILU. Je mi jasné, že tímhle tempem zaběhnu na úseku takovou tužku, že by mi i v Koh-i-nooru záviděli. Ale dodržuji za každou cenu taktiku a jdu s nimi prakticky celou trať. Po dvou hodinách dobíhám do cíle a vyndavám si z kapsičky u gatí všechny gelíky a nakopávače. Nic z toho jsem nepoužil, žádnej masakr se nekonal. Jsem trochu zklamanej z toho, že ovládám nohy a že se dokážu vyčůrat bez cizí pomoci... Sorry kluci, osedlal jsem si špatný koně!