Autor:
MmM ,
posláno: 25.4.2009 22:30:10,
z adresy: 62.240.183.85
mě přijde, že se plně shodneme, jen si nevšímáš některých fenoménů v generaci, která je stejně stará jako já:
- takže:
"Víš ty vůbec, že v každém sportu (pokud jej nedělá 50 lidí v celé republice) jsou sportovci vrcholoví, výkonnostní, rekreační?"
to samozřejmě vím, ale jak celou dobu píši, se sportem, kde se reakreční sportovci posmívají výkonostním sportovcům, jsem se ještě nesetkal. Je to pro mě jako studenta sociálních věd zajímavý fenomén a jsem rád, že mi zde bylo umožněno se více nad ním zamyslet
"Víš, že každý může mít ve sportu různá očekávání a cíle? Víš, že nikdo není povinen mít za cíl, stát se reprezentantem?"
do toho také nikdo nikoho nenutí, ale pokud jsem si vybral sport, tak musím například očekávat, že budu součástí soutěží, za které se bude platit, aby soutěže správně fungovaly. To dle mě platí jak pro rekreačního sportovce tak pro vrcholového. Když může dát běžec na pražském maratonu tisíc korun za startovné, nevím, proč by orientační běžec nemohl dát 200 Kč za fungující ranking
"Letos nastupuje v krajské soutěži dorostu polovina z nich (jsou to deváťáci a prváci) k zápasu pod vlivem."
- to je klasický příklad sportu z malého města či ze sportu s malým počtem sportovců (jako např. OB), kde díky malé konkurenci mezi sveřenci funkcionářům nezbývá nic jiného než některé věci tolerovat
takže tak, dle mě i z rekreačního sportu plynou povinosti a jednou z nich je, že nezpochybňuji z titulu své pozice rekreačního závodníka důležitost soutěží, jejich spravedlnost a snahu závodníků
>Opravdu už jsem pochopil, že tohle ti nikdy nedojde, ale ještě jednou.
>Nejenže z jednotlivých příkladů děláš dalekosáhlá zobecnění, která se nedají nijak podložit - ty prostě tvrdíš, že to tak je.
>Ale hlavně, neděláš tohleto zobecňování se snahou o objektivitu (stylem "padni komu padni"), vybíráš si tak, abys "dokázal" (ha, ha, ha), že orienťáci nemají se sportovci nic společného, zatímco v ostatních sportech jsou všichni nesmírně uvědomělí sportsmeni.
>Víš ty vůbec, že v každém sportu (pokud jej nedělá 50 lidí v celé republice) jsou sportovci vrcholoví, výkonnostní, rekreační? Víš, že každý může mít ve sportu různá očekávání a cíle? Víš, že nikdo není povinen mít za cíl, stát se reprezentantem? Víš, že nikdo nemá povinnost, upřednostňovat "svůj" sport před svou rodinou? Věřil bys (ne), že tatík, který běží v 45 letech první orienťák, (protože běhá jeho žena a děti), má z nalezené kontroly stejnou radost jako ze vstřelené branky? Nemá snad tento tatík patřit mezi orienťáky, protože nikdy nechtěl startovat na MČR? Víš, kolik hobby cyklistů (od těch, kteří si jedou udělat žízeň, po ty, co tráví březen tréninkem na Kanárech) jezdí závody a nechtějí být členy profitýmů?
>Určitě jsou mezi orienťáky takoví, kteří (jak píšeš) "dávají na odiv to, že se o nic nesnaží a na soutěžích jim nezáleží". Protože takoví jsou i mezi fotbalisty, hokejisty, volejbalisty (o tom zas vím něco já), cyklisty atd. No a co? A jak víš, že to očekávají i od ostatních? Dobře, tobě vadí, že se o nic nesnaží, no a co? Tvrdíš, že je "to na orientačním běhu nyní velmi rozšířený - a zároveň velmi nebezpečný - fenomén". Tak vyjmenuj aspoň 50 orienťáků, kterým nezáleží na soutěžích a očekávají to i od ostatních.
>Jednou, abys dokázal prohnilost OB, jsi psal srdceryvný příběh o nějakém fotbalistovi, kterého nenominovali, či co. U nás v městečku zase máme fotbalisty, kteří jsou patřičně hrdi na to, že loni vyhráli okresní přebor žáků. Letos nastupuje v krajské soutěži dorostu polovina z nich (jsou to deváťáci a prváci) k zápasu pod vlivem. Trenér samozřejmě nominuje všechny, protože nemá odkud brát.
>Píšeš třeba: "Každý si má stanovit svůj byť i malý cíl a jít si za ním, to byla mantra i orientačního běhu, dokud ji pompézní nihilismus nezničil." Netušíš nic o tom, jak pracují s mládeží třeba v Hradci, v Brně, v SCM-kách? (Vlastně asi ne, mládežnický orienťák je podle tebe nadhodnocený.)
