Autor:
Honza Kramoliš ,
posláno: 19.11.2008 16:39:51,
z adresy: 212.47.23.108
Tak si to trochu rozebereme:
Různé disciplíny jsou od toho, aby se v nich konaly ZÁVODY, nikoli (dlouhodobé) SOUTĚŽE. Kvalitní soutěž potřebuje alespoň deset závodů vysoké úrovně za sezónu. To máme 10x sprint, 10x krátká trať, 10x klasická, 10x ... nějak nám dochází kalendář, že ano? Hlavně neznám nikoho, kdo by se chtěl specializovat jen na jednu disciplinu a úplně odmítal ostatní.
Myšlenka, že s počtem různých soutěží úměrně roste motivace, je pěkně ujetá. Naopak s počtem různých soutěží devalvuje jejich význam.
Půvab dlouhodobých soutěží je právě v tom, že jsou dlouhodobé. Větší pružnost soutěží, po které voláš, má tu odvrácenou stranu, že postihuje ty, kdo (např. ze zdravotních, studijních nebo pracovních důvodů) museli 2-3 měsíce vynechat.
Pokud je někdo dobrý na klasice, v nočním nebo zazáří ve 2-3 závodech, je pro něho dostatečnou satisfakcí právě umístění v dotyčných závodech. Pořád tady vyzýváš, jak mají lidi makat, takže zbývá dodat, že kdo chce být v elitě, musí makat celý rok.
Druhou otázkou je systém kvalifikace (hlavně na M-ČR). Nemusí vycházet jen z dlouhodobé soutěže, ale ani tak by neměl být moc komplikovaný. Nejjednodušší a nejčistší kvalifikací jsou dvoukolová mistrovství.
