Autor:
Jiří Jansa ,
posláno: 29.10.2008 16:47:26,
z adresy: 78.128.168.239
Jen dodám, že k tomu, aby soutěž ranking mohla probíhat prvním způsobem, tedy dlouhodobá "fér" soutěž s např. 20 závody, pak by bylo nutné mírně změnit rankingový vzorec. Osobně bych se klonil ke:
započítávání průměru bodů ze 4 závodníků zakomponování umístění i při intervalovém startu (např. nějakým pořádně odmocněným zlomkem)
>Sice se to zde pomalu mění v monolog (ale to se kreativcům mého kalibru stává velmi často), ale nedá mi, to abych ještě nezveřejnil pojednání o metodologii soutěží v orientačním běhu, zde se totiž zcela evidentně neshodujeme, současný systém soutěží je pak mišmašem mezi oběma názorovými školami.
>
>1) na závodění v OB se můžeme dívat jako na sérii závodů v rozličných terénech, vzdálenostech, na různých měřítcích. Jde tedy o jakousi dlouhodobou ligu, na jejímž konci ten s nejvíce body prokáže, že je nejlepším orientačním běžcem = umí běžet rychle sprint i rozvážně klasiku ve městě i v lese. Takovémuto typu soutěže odpovídá současný ranking. Nevýhodou ale je, že poté je v současném rankingu příliš málo závodů, nutný počet závodů se dá nasčítat za 2 víkendy. Proto bych se klonil ke zvýšení počtu závodů započítávaných do rankingu, aby to byla soutěž opravdu dlouhodobá. Z rankingové soutěže by se pak mohla stát zajímavá soutěž, kdy by mohly být zvěřejňovány žebříčky z různých disciplín, různých typů terénů, za různá období.
>
>2) druhým metodologickým přístupem pak je vidění všech závodů jako neustálého tréninku k pár vrcholům sezóny. Tomu by odpovídala síť mistrovství s kvalifikačními závody, na které by byl co nejvíce otevřen přístup závodníků.
>
>Současný systém je dle mě jakýmsi kompromisem, který ale zvýhodňuje přístup číslo 1. Proto bych přivítal jakékoli kroky, které by umožnili metodologický přístup číslo 2.
>
>Pro ty, co mě nařknou z toho, ať to neberu tak vážně. Myslím, že právě tohle, tedy neustálý nihilismus v přístupu k soutěžím, velmi škodí, a dělá z OB sport 3. až 4. kategorie (nehledě na to, že i pitomej hokejista v krajským přeboru jede za pukem s větším zapálením než orientační běžec v A žebříčku běží za svojí kontrolou).
>