Autor:
ZLH7001 ,
posláno: 21.7.2008 21:33:57,
z adresy: 195.22.51.203
Těžko asi někdo bude mít přesná čísla, ale mám pocit, že většina českých orienťáků, kteří byli fyzicky na větší části mistrovství, byli tam také buď jako pořadatelé nebo účastníci veřejných závodů. Pohled těch prvních je samozřejmě ovlivněn tím, že byli „uvnitř“, ti druzí se mj. zabývali svým závoděním.
Nabízím pohled (možná zaujme někoho z organizátorů) pasivního účastníka, který se jenom díval a kriticky hodnotil.
Pozn: Samozřejmě, že možnost být pořadatelsky při tom byla velmi lákavá, ale chtěl jsem, aby si MS užily hlavně mé děti (do 10 let) a asi by manželka sama nejezdila s děckama na závody, kdybych byl někde vázán. Stejně tak jsme vynechali veřejné závody, protože to už by asi bylo zážitků na děcka příliš a nic z toho by nebylo „naplno“.
Takže teď ten pohled diváka.
Sprinty jsme vynechali a sledovali jsme je v pohodlí na netu. Online výsledky fungovaly výborně, takže přehled o kvalifikaci byl skvělý. Televizní přenos finále byl solidní a snad i pro laiky pochopitelný, bohužel budeme asi ještě dlouho obtěžováni veřejnoprávní zhovadilostí přechylování ženských příjmení. Když mě po 5 minutách napadlo hodit na jeden monitor televizi a na druhý mezičasy, bylo to naprosto dokonalé a člověk měl neskutečný přehled o situaci. Bohužel ve 1/3 mužského závodu byla u nás taková bouřka, že potěšení skončilo a pro konečné výsledky jsem musel zavolat přímým účastníkům.
Při čekání na čtvrtek jsem ještě na netu sledoval průběh kvalifikace longu – mezičasy opět bez problémů „šlapaly“ a velmi vhod také přišly krátké výstižné poznámky v Béďově „deníčku“.
Ve čtvrtek ještě na netu kvalifikace middlu a po obědě s čerstvě vytištěnou startovkou a dvěma vlajkami hurá na to. U Staré Vsi všechno (z mého pohledu) tak, jak má být, informovanost dobrá, spíkři bez bulvarizačních tendencí „suše“ komentovali, takže taky paráda. Děti samozřejmě mohla hřát iluze, že právě jejich fandění pomohlo k českým medailím a taky podpisy obou Mistrů světa na dresech a společná fotka s Thierrym.
Potom přesun na Hanou ke kamarádům na zahradu, kde jsme přespávali ve stanu a v pátek nemistrovský program – Javoříčko, Bouzov.
V sobotu samozřejmě problémy s projekcí nepotěšily, ale jinak v pohodě a hlavně ten pocit, že jsme „vyfandili“ další medaili. Hodně nepříjemné byly ale (a zejména v neděli) plůtky u koridoru. Pod neustálým tlakem diváků se nožky směrem do koridoru bořily hlouběji a hlouběji, plůtky se nebezpečně nakláněly a několikrát to docela hrozilo vyvrácením celého hada. A zvláště když ti menší tam tak všelijak viseli, zamotaní různými končetinami, asi by byly nějaké zlomeniny.
Na večerní vyhlášení jsme do Olomouce nechtěli jet, snad jedině kdyby bylo zlato – nakonec jsme tedy jeli; viz závěr příspěvku.
U nedělních štafet pro změnu „nejela“ tabule s výsledky, ale jinak bych musel problémy hledat hodně hnidopišsky.
Takže jaký je závěr? Samozřejmě že (tak jako každý) jsem taky byl pořadatelsky u spousty závodů a vím tedy, že obvykle se (i po sebelepší přípravě) neustále improvizuje a řeší se více či méně kritické momenty a jde hlavně o to, aby nenastal nějaký extra velký průser a aby zbytečně mnoho těch drobnějších nevylezlo na veřejnost. Tady taky něco naznačil Béďa a něco jsem se dozvěděl od kamarádů pořadatelů, ale celkově to navenek všechno (podle mě) opravdu vyznělo velmi dobře a jediným krokem vedle bylo angažování Štěpána Škorpila pro slavnostní ceremoniály.
