Autor:
jiří jansa ,
posláno: 23.4.2010 19:50:50,
z adresy: 62.240.183.85
Perfektní připomínka a myslím, že se konečně dostaneme k závěru.
Náročnost klasiky a dlouhé tratě převážně tkví v množství času, které je nutné na trénink vynaložit (a z tohoto důvodu si myslím, že je klasická trať do českých amaterských poměrů nevhodná).
Naproti tomu náročnost krátkých tratích tkví v intenzitě, v jakých je nutné tréninky oběhnout. Pro elitu na middle do 15. místa se stačí 2krát týdně na 30min hodně rychle proběhnout a neztratit sílu do běhu v terénu, pro sprint ještě méně. Proti top běžcům sice běžec vyhraje tak 1:10 minisoubojů, ale i to se počítá.
Ale vzhledem k tomu, že jsou zde běžci natlačeni trénovat na klasickou trať (pro jejíž pořádný trénink ale většina běžců nechce tolik obětovat), netrénují vůbec efektivně na krátké disciplíny.
Běžci tak nemají šanci ani na klasice (jelikož to vyžaduje takřka prof. trénink), ani na krátké tratě (protože jsou pomalí, jelikož neustále rozvíjejí obecnou vytrvalost, aby uběhli klasiku, namísto rychlosti pro krátké disciplíny).
Sumasumárum dochází přesně k tomu, co pozorujeme - ubývá závodníků schopných závodit ať již v jakékoli disciplíně, přibývá turismu, neřestí a smutku..
>Nemohu se nepousmát nad dvěma protichůdnými myšlenkami co razíš.
>
>Na straně jedné je náročnost vytrvaleckých disciplín natolik velká, že odrazuje zástupy potenciálních běžců, kteří by na kratší tratě měli i přes školu či pracovní poměr čas.
>
>Na druhou stranu popíráš její náročnost, když jí upíráš tu areolu drsnosti.
>
>Měl by sis vybrat, který z názorů budeš razit dále. osobně ti doporučuji vybrat to první, dá se to lépe obhájit, i když si nejsem jistý jestli se to netýká jednotek (v rámci cca 4 ročníků) lidí, ale hlavně neraž oba najednou i nadále.
>
